malířka

30. října 2017 v 3:33 |  storky
Stála před zrcadlem a vlasy si svázala do drdolu. Sedla si na stoličku, ruce složila do klína a povzdechla. Vzala do ruky štětec a namočila ho do barvy. Jemnými tahy rozetírala barvu po plátně, neodvážila se ani mkrnout. Tvořila své mistrovské dílo a já byl jejím svědkem. Loktem strčila do krabičky se štětci, která s velkou ranou spadla na podlahu. Polekal jsem se a utekl. Trhla sebou, posbírala štětce a dala je zpět do krabičky. Odvážně jsem se vrátil, a tentokrát si sedl o něco dál. Odhrnula si pramen vlasů z obličeje a pokračovala.
Rychlost její práce se mrknutím oka vymkla kontrole. Ruce i obličej měla čím dál tím špinavější, ale výraz spokojenější. Nepřestávala se soustředit a její emoce létaly všude kolem. Všechny se prostřednictvím barev ukázaly na obraze a společně tvořily dokonalou kopii její osobnosti.
Opět zpomalila, dodělala poslední detaily a odložila štětec. Vstala, všechny štětce i paletu umyla a poté si umyla i ruce. Rozpustila si vlasy a protáhla se. Vzala si do ruky sklenici vody a pyšně sledovala svůj výtvor. Usmála se. Odložila sklenici a vzala mě do náručí. Pořád se usmívala a já spokojeně předl. •
 


Komentáře

1 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 30. října 2017 v 14:07 | Reagovat

Dokonalé! :) A tedy, naprosto boží a nečekané rozuzlení... ;) Nedivím se. Také bych možná při takovém pohledu (být kočka, samozřejmě) předla..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama