1/11/2017

1. listopadu 2017 v 18:50 |  myšlenky
Izolovaná od všeho a od všech. Neschopná něják výrazně projevit emoce, nebo dokonce něco cítit.
Nevím, čím to je, ale připadám si jako v bublině. Oddělená od ostatních lidí. Ne, že by mě neměli rádi nebo se se mnou nechtěli bavit. Spíš tam nejsem. Jako bych byla přítomná tělem, ale ne duchem. Jakoby všichni byli v mlze a já je z dálky pozorovala.
Vnímám všechny rozhovory a všechno si pamatuju, ale i když mám z něčeho radost nebo mě fakt zajímá, o čem ten druhý mluví, připadám si pořád ve stejné rovině.
Poslední dobou je moje reakce na konec každého dne jen "hm" a pokrčení rameny. Ať už se stalo něco dobrého nebo zlého. Je mi to jedno a zároveň není. Nevím, jestli chápete. Někdo snad ano.
I když dělám co mě baví a věci neberu moc vážně, radost ze života mi chybí.
Jaktože ostatní vypadají, že emocemi přetékají a já oproti nim úplná mrtvola? •
 


Komentáře

1 Katka Ink Katka Ink | Web | 1. listopadu 2017 v 18:57 | Reagovat

Ja úplne chápem ako sa cítiš. Mám obdobia, kedy som úplne šťastná, užívam si každú chvíľu. A inokedy zas nechcem o ničom ani vedieť a jediné, čo potrebujem je schúliť sa do klbka, aby mi všetci dali pokoj.

2 Ellie Ellie | Web | 1. listopadu 2017 v 20:39 | Reagovat

Pěkně popsané. Taky se tak cítím, většinu času.^^

3 Adel Adel | Web | 1. listopadu 2017 v 22:14 | Reagovat

já to chápu.. já jak kdybychh měla taky kolikrát problém projevit pocity.. třeba smutek

4 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 3. listopadu 2017 v 8:45 | Reagovat

A přesto je článek emoční. Píšeš, že vnímáš, ale bez šťávy, bez emocí, jen tak, jakože jde vše kolem tebe....ale uvědomuješ si to a to je možná dobře. jen nevím, jak dlouho takové stavy zažíváš. Myslím, že jsme to zažili všichni, ale vždy tomu něco předchází. Buď se ze života vytratilo něco, co se zdálo být jeho smyslem, nebo je to únava, jakési vyhoření, nebo máš pocit, že tě lidé zneužívají v tom smyslu, že po tobě stále něco chtějí a ty jim vyhovíš, vyhovíš automaticky, protože jsi prostě taková, jsi vstřícná......
Ale neznám tě, jen to píši ze své zkušenosti. Únava z neshopnosti říci NE. Ale ten stav by měl přijít. Jen ne určitě násilným hledáním smyslu života. Někdy stačí malilinký podnět a radost ze života je zpátky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama